Hasiči, jejichž hlavní úlohou je záchrana materiálních a lidských hodnot, přicházejí často na místa požárů nebo jiných živelných pohrom, kde se vyskytuje i mnoho druhů zranění, ať už popálenin, zranění způsobených padajícími úlomky nebo materiálem při požáru, šokovaných lidí, často otrávených nebo přiotrávených vznikajícími i unikajícími látkami při požárech, ale i lidí, u kterých se vyskytují všechny druhy klasických poranění. Je proto potřebné, aby hasiči kromě ovládání požární techniky dokonale zvládli i poskytování první pomoci na vysoké odborné úrovni, aby ji dokázali dokonale využít a použít v praxi, neustále se v ní zdokonalovali, a tak zvládli úlohu záchrany lidských životů v oblasti své bojové činnosti. Z výše uvedeného logicky vyplývá, že všichni hasiči se při plnění svých povinností setkávají se stavy ohrožení života i naléhavou potřebou jejího poskytnutí. Hasiči jsou mnohdy jediní, kteří jsou schopny dostat se k těžce zraněným osobám na obtížně přístupných místech – díky svému speciálnímu výcviku. Často jsou u havárií jako první. Na místě nehody mohou být hasiči ve značném časovém předstihu před zdravotnickou záchrannou službou.Od hasičů veřejnost očekává podstatně více než od nahodile přítomných svědků. Neposkytnutí první pomoci je navíc sankcionováno paragrafem trestního zákona, který má vyšší sazbu pro osoby, jimž tato povinnost vyplývá z výkonu povolání. Resuscitační gramotnost a znalost nejdůležitějších postupů laické první pomoci by se měla stát standardním kvalifikačním předpokladem pro práci profesionálního hasiče. Ze světa jsou ostatně známy organizační modely, kdy funkci zdravotnických záchranářů plní hasiči. V některých zemích se hasiči podílejí na rychlé zdravotnické pomoci a na transportu pacientů (Francie, některé spolkové země v Německu). Ve skandinávských zemích jsou hasiči součástí záchranné služby.
První pomoc je soubor jednoduchých a účelných metod a opatření, která mohou být poskytnuta kýmkoliv, kdekoliv a kdykoliv jako bezprostřední pomoc při náhlém postižení zdraví. Je-li součástí tohoto náhlého postižení zdraví i ohrožení života, je pak součástí první pomocí i neodkladná resuscitace.
- Základní první pomocje soubor metod a opatření, která mohou být při náhlém postižení zdraví poskytnuta nebo provedena bez jakéhokoli specializovaného vybavení. Její součástí je i přivolání odborné – nejčastěji zdravotnické – první pomoci a v případě bezprostředního ohrožení života i základní neodkladná resuscitace. Hasič v civilu je občan jako každý jiný, tomu odpovídá i pravděpodobnost poskytování první pomoci.
- Rozšířená první pomoc navazuje na základní a zahrnuje i použití specializovaného vybavení (přístroje, nástroje, nejrůznější pomůcky a léky) odborně školenými pracovníky. Její součástí je v případě potřeby i převoz postiženého do stálého zdravotnického zařízení k poskytnutí definitivního ošetření nebo k zabezpečení pokračujícího léčení. U případů bezprostředního ohrožení života je pak její součástí samozřejmě i rozšířená neodkladná resuscitace. U hasičů se nejčastěji bude jednat o kombinaci laických a odborných postupů první pomoci. Lze u nich předpokládat částečné vybavení pomůckami a technikou, jež je laikům nedostupná. Zásahová vozidla hasičů bývají často vybavena profesionálními imobilizačními prostředky, dýchacími přístroji, speciálními krycími a obvazovými materiály.
První pomoc není v žádném případě náhradou lékařského ošetření. Je to okamžitá, dočasná péče poskytovaná nemocnému či zraněnému do doby příchodu lékaře. Účelem první pomoci je udržet nemocného nebo zraněného naživu, zabránit zhoršení jeho zdravotního stavu a napomoci brzkému zlepšení tohoto stavu u postiženého. Zasahující hasič musí být schopen provést při mimořádných událostech neodkladná opatření v souladu se svým posláním chránit zdraví a život občanů a poskytovat účinnou pomoc. Plně kvalifikovaný první zasahující hasič má dostatek dovedností a příslušné vybavení pro podporu základních životních procesů, které mohou zmírnit vliv podmínek ohrožujících život. Nejprve, pokud není k dispozici nikdo kvalifikovanější pro předlékařskou péči, musí první vyšetření uskutečnit hasič, který je povinen věnovat se bezprostředním potřebám postižených. U zraněných osob však provádí pouze ty úkony, ke kterým byl odborně vyškolen a které bezpečně ovládá. Nedodržením této zásady se může hasič dopustit trestného činu ublížení na zdravé podle ustanovení § 223 a § 224 trestního zákona.
Z povahy práce hasiče vyplývá i vyšší pravděpodobnost aktivního poskytování laické první pomoci. Zdravotnickou první pomoc za standardních i mimořádných situací poskytují týmy zdravotnické záchranné služby. Hasič v uniformě zasahuje organizovaně jako člen týmu. Součinnost se zdravotníky a ochota ke spolupráci je většinou dobrá. Při poskytování první pomoci se nechají vést zdravotníky. Od proškolených hasičů lze očekávat vyšší kvalitu (využití teoretických vědomostí). Požadavky na hasiče se stále zvyšují. Laická první pomoc je pro hasiče nedostatečná, rutině se žádá podstatně více, ale teoretické znalosti chybí. Rozsah požadovaných výkonů u hasičů značně přesahuje laickou první pomoc, ale chybí jim odborní školitelé nebo by jim měli přednášet profesionálové zdravotnické záchranné služby.
Důvody a příležitosti k samostatnému zásahu Objektivní potřeba poskytování první pomoci u hasičů zahrnuje následující situace:
- Dopravní nehody před příjezdem zdravotnické záchranné služby.
- Zásahy u požárů, ve vodě a zamořeném prostoru (všude tam, kam nechránění a nevycvičení zdravotníci nemohou).
- Hromadný výskyt velkého počtu zraněných osob (nehody prostředků hromadné dopravy, průmyslové havárie, teroristické útoky).
- Zahraniční mise – USAR.
Ve většině případů technickou pomoc poskytují hasiči z povolání, kteří jsou k této činnosti vycvičeni a vybaveni. Profesionální hasiči zejména při dopravních nehodách se dnes neobejdou bez znalostí poskytování první pomoci. Tato zdravotní příprava již v současné době chybí zejména u zásahových jednotek dobrovolných hasičů kategorie II, III a V. Při samotném zásahu je základní povinností hasičů poskytnout zraněným první pomoc podle závažnosti zranění. Do předání zachráněných osob zdravotnické záchranné službě poskytují první pomoc zraněným zasahující hasiči. Po příjezdu lékaře s ním pak v této oblasti úzce spolupracují. Další základní povinností je vyproštění osob z vraků vozidel. Při této činnosti je nutné úzce spolupracovat s lékařem, aby nedošlo k dalším zbytečným zraněním. Problematika vyprošťovacích prací zejména při silničních nehodách, které vyžadují zručnost a spolupráci hasičských a zdravotnických týmů. Je nutná vzájemná znalost činnosti, neboť hasiči mohou být nuceni zahájit vyprošťovací práce ještě před příjezdem zdravotníků nebo se může vyskytnout situace, kdy si zdravotníci musejí uvolnit přístup k postiženým dříve, než na místo dorazí hasiči. Postižený musí být ošetřen ještě před vyproštěním z havarovaného vozidla, přičemž hlavní myšlenkou musí při tom být bezpečnost ošetřujících i postiženého. Hasičské i zdravotnické složky musí vzájemně znát nástroje a nářadí, které používají jejich protějšky. První pomoc postiženému musí být poskytnuta co nejdříve, takže ošetřující personál musí mít na místě všechno potřebné zdravotní vybavení. Výpomoc a podpůrná činnost zásahu lékařů a záchranářů ze strany hasičů je nejen vítaná, ale nezbytná.
David Dvořáček
Žádné komentáře na “Hasič v roli zdravotníka”
Napsat komentář
Musíte být přihlášeni pro přidání komentáře.