Rotační žebřík - Fire History – Fire History
Fire History obrázky

Rotační žebřík

Rotační žebřík

Mechanický žebřík tvořil vedle stříkaček nepostradatelnou pomůcku při hašení požáru. Hasební taktiku, zejména u velkoměstských a městských hasičských sborů si nešlo bez mechanických žebříků ani představit. U mnohých sborů tvořil žebřík dříve nedosažitelný cíl, postupně ale zdomácněl i u venkovských sborů.

Podporovaný všeobecnou potřebou, vnikl tento stroj do hasičského průmyslu, který si vzal za úkol sestavit dokonalý mechanický žebřík. Bylo to v osmdesátých letech 19. století, kdy se této myšlenky ujal Fr. Smekal na Smíchově, jemuž byla nabídnuta patentní soustava mechanického žebříku. Fr. Smekal jej zakoupil od strojvůdce Fr. Fiedlera v Přerově a roku 1882 byl vystaven první mechanický žebřík na výstavě v Těšíně, který později zakoupil hasičský sbor v Táboře. Možná, že Fiedler nabídnul dříve svůj patent také firmě Magirus, známé továrně na podobné stroje v Ulmu, poněvadž později žebřík podobné soustavy i u nás nabízel.

První žebřík Fiedlerovy soustavy byl čtyřkolový, pevný, se železnou podstavbou. Myšlenka byla provedena tím způsobem, že se nad zadními koly ustálila točna žebříku a pomocí lana k vozu přitahovala předlohou, tím se žebřík postavil. Prodlužování se dělo druhou předlohou, umístěnou uprostřed kostry vozu. Později se ukázaly různé vady, které vrcholily v tom, že se žebřík nemohl na nerovném povrchu vyrovnat, následkem toho musel být používán i na jednu stranu nakloněný. Totéž platilo i o podvozku, který, jelikož byl předek vozu vyroben vždy bez per, nebylo ho možno vyrovnat. Postupem času byly i tyto nedostatky odstraněny a mechanické žebříky byly opatřeny přístroji k vyrovnání na nerovné půdě a opatřeny pérovými podvozky. Dále následovalo další vylepšení použitím tzv. samočinných závor.

Dosud jsme psali pouze o čtyřkolovém mechanickém žebříku, který byl sestaven tak, že mu sice nebylo co vytknout, nebyl však dokonalý. Hlavní závada spočívala v tom, že jej pro jeho délku nebylo možné všude použít a že bylo nutné dlouho s vozem otáčet, než se mohl k budově přistavit. Tohoto nedostatku bylo odstraněno později soustavou žebříku rotačního.

S tímto typem žebříku přijedeme k budově a obrátíme mechanický žebřík otáčením celého soustrojí v ten směr který požadujeme. Vůz stojí na stejném místě a žebříku lze použít napravo nebo nalevo, dopředu nebo dozadu.

Rotační žebřík vyšel nejdříve z Německa od firmy Magirus a sestával se z pérovaného podvozku, přičemž bylo vepředu místo k sezení pro 4-6 mužů, vzadu nad zadní nápravou se nalézalo soustrojí mech. žebříku. To je uloženo na kostře z železa. Jednotlivé dílce jsou k sobě přišroubovány nebo snýtovány. Je to prolamovaná soustava ve způsobu mostní konstrukce, která spočívá dole na voze v točně, opatřena velkým ozubeným kolem.

Přitahujeme-li pomocí předlohy žebřík ke kostře, vztyčuje se a chceme-li jej prodloužit, uvedeme v pohyb druhou předlohu. Samočinné závorky a přístroj k vyrovnání na nerovné půdě jsou součástí žebříku. Otáčení žebříku docílíme tím, když malé kolo do velkého kola točny zabíhajícího uvedeme do pohybu.

Tak byly stavěny rotační žebříky všech firem zahraničních i domácích. Malá změna nastala když firma Magirus místo drátěných pásů přitahovala konec žebříku šroubem, který byl spojen se žebříkem v kostře, přičemž se otáčí matka svírající šroub. Tento způsob vztyčování žebříku si poté osvojily i jiné firmy. U dosavadních soustav bylo otáčeno celým mechanickým žebříkem, totiž vahou kostry i se soukolím a vším co se na ni nalézá.

Rotační žebřík

Obrázky staré soustavy rotačního žebříku. Vidíme na nich, že mechanický žebřík často bývá na věžovité kostře zachycen příliš lehce.

Rotační žebřík Rotační žebřík

 

R. A. Smekal se dávno zaobíral myšlenkou, tento zastaralý způsob nahradit novým. Tento problém řešil z docela jiného stanoviska. Všeobecným přáním bylo, aby se mechanickým žebříkem dalo otáčet a proto zařídil Smekal svoji soustavu tak, že místo konstrukce prolamované použil základní věže, která je na voze pevně přimontována. Na tuto pevnou základnu byl upraven nahoře ocelový příklop s přírubou pro armaturu mechanického žebříku. Tento příklop byl umístěn nahoře na kuličkách, po stranách byl veden válečky a ocelovou hřídelí, pomocí které se otáčí a matkou je pak přidržován. Kolo, kterým se převádí pohyb k otáčení žebříku, je vytvořeno přímo ocelovým poklopem a malým pastorkem je uváděno v pohyb. Mechanický žebřík lze tímto způsobem snadno otáčet. Zvláštní závorou se pak žebřík při otáčení v jakékoliv poloze upevní.

Rotační žebřík

Žebřík se vztyčuje, uvedeme-li do činnosti předlohu, přičemž se pomocí pásů žebřík přitahuje k vozu a tím se vztyčuje. Při tom působí samočinná závora na půlkruhové zuby jako bezpečnostní záloha. Žebřík se prodlužuje pomocí druhé předlohy. Zde účinkují samočinné západky a zvonkový signál.

Rotační žebřík Smekalovy soustavy byl zkoušen v závodě ve Slatiňanech a podobný žebřík byl dodán hasičskému sboru v Náchodě a Českém Těšíně.

Závod zavedl výrobu rotačních žebříků této soustavy ve dvou typech, a sice pro velkoměsta rotační žebřík na automobilovém podvozku 20-25m vysoký, dále pro města žebřík čtyřkolový 20-25m vysoký a pro menší sbory o výšce 14-18m.

Žádné komentáře na “Rotační žebřík”

Napsat komentář