Počátkem 20. Století bylo známo několik druhů hasičských žebříků, avšak tyto stroje měly samozřejmě praktické vady. Ačkoliv se takový žebřík skládá z částí, které se postupně vysouvají a zasouvají, je zasunutý tak objemný, že není schopný vykonávat rychle a snadno rychlé obraty. Kromě toho mohou hasiči vniknout do ohroženého domu jen s nejvyšší části žebříku. Má-li se zachraňovat z různých pater, je nutné žebřík postupně vysouvat nebo zasouvat a naklánět.
Proto se zaměstnávali různí vynálezci aby sestrojili žebřík, který by se vysouval a zasouval svisle. Mělo to být spíš jakási skládací věž, která by se vztyčovala rovnoběžně s fasádou budovy a těsně u ní. Z této myšlenky vznikly v Americe tzv. „water-towers“ (vodní věže), velmi vysoké plošiny pro hasiče, z kterých se hasil požár velice účinně.
Jedna z nových konstrukcí žebříků, jež byly vynalezeny, aby odstranily zmíněné vady, je Holmovo lešení, které je na obrázcích 1, 2 a 3. Pokud je složeno (obr.1) nezabírá mnoho místa. Zvláštnost konstrukce spočívá v tom, že každý pár kol má samostatný elektromotor a kromě toho je uprostřed rámu umístěn ještě jeden, který zvedá lešení. Potřebnou hnací sílu dodávají baterie.
Konstrukce lešení spočívá na použití tzv. norimberských nůžek. Na horní části je plošina pro hasiče. Lešení se dá motorem snadno a rychle ovládat, takže se hasiči rychle dopraví do požadované výšky. Plošina je opatřena dvěma lávkami, které se dají po stranách vysouvat a zprostředkují přechod z domu na lešení, jedná li se o záchraně osob. Plošina má uprostřed vodní stojan, do kterého se přivádí voda zdola ohebným potrubím, které se samo přizpůsobuje všem pohybům. Voda se může přivádět buď z pod tlakem hydrantu nebo se vytlačuje zvláštním čerpadlem upevněným na voze a hnaným motorem. Lešení je vyztuženo a vůz je opatřen podpěrami s opěrnými šrouby.
Vilém Lampé sestrojil lešení (obr. 4, 5 a 6) odchylné v provedení avšak v podstatě shodné s lešením Holmovým. Lešení je také upevněno na voze, který však není samohybný. Složené Lampéovo lešení zabírá mnohem více místa než lešení Holmovo, za to je však mnohem dokonalejší. Plošina zůstává neustále ve spojení se zemí pomocí dvou výsuvných postraních žebříků. Lešení je kromě toho opatřeno v různých výškách postranními plošinami na způsob padacích mostů, čímž je zajištěno přímé spojení s různými patry domu. Postanní plošiny ve stejné výšce jsou spojeny můstky. Volný konec můstku je zavěšen na šikmých lanech.
