Od 50 let místo zdravotnické záchranné služby v menších městech mimo ordinační dobu zajišťovali přednemocniční neodkladnou péči obvodní lékaři a ambulantní střední zdravotnický personál tzv. lékařskou službu první pomoci. Vytváření zdravotnické záchranné služby začalo v prosinci 1974 podle Metodického opatření Ministerstva zdravotnictví č. 34 „Zásady organizace a poskytování první pomoci“ a „Zásady organizace služby rychlé zdravotnické pomoci“, které bylo na tehdejší dobu velmi pokrokové. Počátky činnosti záchranné služby byly spjaty s odděleními ARO. Na výjezd vyjížděly sestry a lékaři z ARO, traumatologických ambulancí aj.
Vznikají ZZS Rokycany /1. 10. 1966/; ZZS Plzeň /jaro 1974/; ZZS Příbram /1. 1. 1976/; Klatovy /1976/; Karlovy Vary /10. 5. 1977/; Pardubice /1. 10. 1977/; Valašské Meziříčí /1978/; Zlín /1979/; Uherské Hradiště /1979/; Hradec Králové /3. 11. 1980/; Třebíč /1984/; Domažlice /1988/.
Zásadním zlomem v budování a organizaci záchranných služeb, tehdy ještě v ČSFR, se stala vyhláška MZ ČR, která nabyla platnosti od 1. 1. 1993 č. 434/1992 Sb. ze dne 28. července 1992 o zdravotnické záchranné službě, v platném znění několika novel (změna vyhl.č. 51/1995 Sb., změna 175/1995 Sb., změna 14/2001 Sb.) vznikají samostatné organizace záchranné služby, nastal trend osamostatňování středisek záchranné služby a jejich vyčlenění z nemocnic. Tato vyhláška nově zkoncipovala zásady přednemocniční neodkladné péče a stanovila zásady výstavby sítě ZZS.
Významnou změnu pro občany tohoto státu přineslo zejména ustanovení o dostupnosti PNP: § 3 odst. 2 – Síť zdravotnické záchranné služby musí být organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy s výjimkou případu hodných zvláštního zřetele.
Od 1. 1. 1993 došlo k nabytím platnosti vyhlášky začalo fungovat 10 Územních středisek záchranné služby (ÚSZS) s posádkami v systému RLP a LSPP (lékařská služba první pomoci) (vyjma ZZS hl.m.Prahy), pod zprávou ministerstva zdravotnictví. Postupně se pak začaly budovat pod záštitou okresních středisek záchranné služby oblastní výjezdové skupiny v systému RLP, která si spravovala stránku vybavenosti a financování svých spádových posádek.
Okresních středisek ZZS bylo zřízeno 67. Na základě zákona č. 239/2000 Sb., došlo začlenění ZZS do integrovaného záchranného systému. Zlom nastal 1. 1. 2004, kdy přešly veškeré OSZS (Okresní střediska záchranné služby) pod přímé vedení ÚSZS v daném kraji.
Od 1. 1. 2003 vzniklo 14 krajských Územních středisek záchranné služby. Tato střediska, zřizovaná nyní krajskými úřady, odpovídají za poskytování přednemocniční neodkladné péče (za záchrannou službu) za území kraje.
Vznikají ZZS Velké Meziříčí /1990/; Ždánice (Slapská přehrada) /1999/; Náměšť nad Oslavou /2000/; Ostrov /1. 8. 2000/; Toužim /říjen 2000/; Loužek u Milošova (Orlík) /2001/; Radnice /1. 2. 2001/; Nýrsko /1. 7. 2001/; Stříbro /14. 1. 2002/; Bělá nad Radbuzou /1. 4. 2002/; Horažďovice /1. 7. 2003/; Nejdek /1. 7. 2006/; Žlutice /4. 1. 2007/; Praha-Makušova ul. /3. 4. 2008/; Praha-Uhříněveské nám. /4. 6. 2008/; Horní Slavkov /2008/; Čimelice /2. 9. 2009/.
V 90. letech 20. století s masivním rozvojem zdravotnické záchranné služby probíhá nový systém vzdělávání a výcviku lékařů, středního a nižšího zdravotnického personálu v přednemocniční neodkladné péči se zaměřením na akutní traumatologické stavy a neodkladnou resuscitaci. Na několika vybraných středních zdravotnických školách bylo zřízeno dvouleté nástavbové pomaturitní studium po absolvování SZŠ s názvem sestra pro intenzivní péči a zavedení studijního oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář, který připravuje absolventy vyšších odborných zdravotnických škol pro činnost v oblasti neodkladné péče, jmenovitě v systému zdravotnické záchranné služby a pro činnost v jiných typech záchranných služeb souvisejících s poskytováním zdravotnické první pomoci (horská, báňská, vodní apod.). Lékaři zajišťující přednemocniční péči se mohou od roku 1998 po základní atestaci z anesteziologie a resuscitace specializovat nástavbovým oborem „Urgentní medicína“. První pomoc prošla dlouhým vývojem a stala se důležitou nejen ve válkách, ale i v míru pro zabezpečení zdraví člověka.
David Dvořáček
Žádné komentáře na “Historie zdravotnické záchranné služby v ČR”
Napsat komentář
Musíte být přihlášeni pro přidání komentáře.