JUDr. Josef Illner

V každé organizaci se objeví osobnosti, jejichž pouhé jméno spojuje všechny snahy a cíle, jimiž její členové žijí. Takovým mužem mezi dobrovolnými hasiči byl

JUDr. Josef Illner

o    *27.8.1839 Čáslav †6.2.1894 Brno
hudební kritik a skladatel, organizátor českého hudebního života v Brně, zasloužil se o hasičství na Moravě a ve Slezsku

Výročí 175 let narození 120 let úmrtí

Narodil se 27. 8. 1839 v Čáslavi, ale mládí prožil v Brandýse nad Labem, kde byl jeho otec vrchním císařského panství. Gymnázium a studium práv v Praze (na doktora práv byl povýšenroku 1869). Již jako student na univerzitě byl činný v národním životě a aktivně pěstoval hudbu. V letech 1852-1858 se věnoval studiu hry na klavír a hudební teorie na Frőmterově hudebním ústavu. To se mu hodilo v Brně, tehdy ještě převážně německém, kde prožil většinu svého života.Po právnických studiích pracoval v letech 1861–1866 jako vychovatel v rodině velkoobchodníka a prezidenta obchodní komory barona Viktora Herringa v Brně. Jelikož chtěl být advokátem v letech 1866–1875 byl advokátní koncipient u advokáta JUDr. M. Piety. Roku 1876 byl advokátem v Bučovicích, od roku 1885 v Brně. Zbytek života prožil v Brně.

V Brně se postupně aktivně zapojil do řady českých spolků. Jeho doménou byly především spolky vzdělávací, hudební a také Sokol. V letech 1861–1862 byl jeden z prvních kritiků a moravských dopisovatelů časopisu Dalibor a v 60. letech 19. století přispíval do Moravské orlice. Hrál v ochotnickém divadle v domě stolařského mistra Jana Křtitele Rudiše na Starém Brně (1869–1870), na jehož činnost navázala Jednota divadelních ochotníků (1870–1873).V Besedě Brněnské zorganizoval jediný koncert B. Smetany v Brně (16. 6. 1873).Spoluzakladatel a po smrti svého tchána dlouholetý předseda (5. 7. 1868–1875, 1891–1892)Řemeslnického a dělnického spolku Svatopluk. Dále byl v letech 1867-1870 dlouholetý předseda českého čtenářského spolku v Brně. Byl spoluzakladatel a v letech 1870–1871 jako první sbormistr řídil dívčí pěvecký sbor spolku Vesna. Sám pro ně psal skladby. Složil jich velké množství, od klavírních, přes sborové zpěvy až po operety. Většina z nich nebyla bohužel publikována. Ve své době byl známý i jako hudební skladatel.Největší obliby dosáhla jeho skladba „Čechův sen“ a komická opera Kvas Krále Vondry XXVI (1876), která byla ve své době oblíbena a častována. Provozoval vlastní hudební školu v Brně. Od roku 1881 pracoval v jednotě na zvelebení církevní hudby na Moravě.

S hasičskou myšlenkou se tento činorodý advokát blíže seznámil v Bučovicích. V roce 1876 vstoupil do sboru dobrovolných hasičů. V roce 1878 byl zvolen druhým starostou, po osmi letech v této funkci se přestěhoval do Brna, aby mohl lépe plnit vyšší hasičské funkce, neboť byl na III. Sjezdu českého hasičstva 4. 9. 1881 v Brně-Králově Poli zvolen do výkonného výboru. Vzhledem k jeho aktivitě v národním hnutí na Moravě nás to ani nepřekvapuje. Úkolem nově zvoleného výkonného výboru bylo založeníČeské ústřední jednoty moravsko-slezských dobrovolných sborů hasičských. Na IV. Sjezdu českého hasičstva ve Slavkově dne 9. 9. 1883 se stal starostou nové Ústřední jednoty. To se ještě opakovalo třikrát, a to v letech 1885, 1887 a 1889. Starostou byl až do své předčasné smrti 6. 2. 1894. V hasičském hnutí nebyl pouze nesmírně pilným činovníkem, ale také spolupracoval s časopisem Ochrana hasičská, založeným T. Krškou a A. Šehou roku 1892, do něhož zasílal příspěvky z činnosti Ústřední jednoty.  V Brně se stal spolupracovníkem a stálým dopisovatelem Hasičských listů pro Moravu. Pracoval ve výboru Všeobecné podporovací pokladny dobrovolných hasičských sborů na Moravě. Mezi hasiči byl JUDr. Illner velmi oblíben pro svoji povahu a píli, což dokazuje i oslovení „tatíček“ a jeho čestné členství v osmnácti sborech na Moravě (např. v Kojetíně, Slavkově, Velkém Meziříčí, Příboru, Kloboukách u Brna, Želetavě a dalších). Jako zemský starosta hasičů byl dobře známý a oblíbený i mezi hasiči v tehdejším českém království. Dokazuje to jeho účast na sjezdu českého hasičstva v Praze roku 1891, kde na Žofině přednesl nadšený pozdravný projev.

„Důkazem jeho oblíbenosti se stal i jeho pohřeb 9. 2. 1894, který se proměnil v manifestaci českého hasičstva na Moravě. Jeho pohřbu se zúčastnilo tisíce krojovaných hasičů z celé Moravy…“ uvedla Ochrana hasičská. Nejen hasiči, ale i členové dalších spolků – od Sokola přes Svatopluk – mu přišli vzdát poslední hold. Hasiči se s ním loučili slovy: „Dál půjdou čety dobrovolného hasičstva moravsko-slezského příštích dob v nadšeném zanícení, majíc v Tobě vzor skvělý…“ Místem posledního odpočinku JUDr. Josefa Illnera je Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skupina 14, řada 1, hrob č. 55. J. A. Jindra o něm později v nekrologu napsal. „Zesnulý byl pravým vzorem vlastence a muže, snaživý, svědomitý, poctivý, obětavý, jemný a skromný.“

David Dvořáček