Nejstarším skutečným přístrojem do kouře je nesporně ten, který sestavil havíř John Roberts v St. Halens již roku 1825. Sestává se z kůže vyrobené kukly, která se přetáhla přes hlavu a kolem krku stáhla. Otvory pro oči byly opatřeny skleněným kulatým hledím.
Naproti ústům byla opatřena kukla koženou hadicí s jemnou spirálou uvnitř, která se mohla přivázat k levé nebo pravé noze pomocí řemínku. Konec hadičky, asi 15 – 20 cm od země byl opatřen košíčkem, obaleným flanelem a opatřený otvorem, kterým se vkládala do košíčku octem nasycená houba, takže při dýchání musel projít vzduch flanelem a octem nasycenou houbou.
Zvláštností u tohoto přístroje je fakt, že John Roberts si byl velice dobře vědom faktu, že pro dýchání je třeba použít vzduch pokud možno z nižší vrstvy, kde je méně kouře.
Tohoto přístroje nebylo však upotřebit v místnostech, kde se hromadí kyselina uhličitá a jiné nebezpečné plyny. Následkem toho brzy upadl v zapomnění.
Žádné komentáře na “Přístroj do kouře dle Johna Robertsona”
Napsat komentář
Musíte být přihlášeni pro přidání komentáře.