Vatikánští hasiči mají za patrona sv. Antonína

Požární ochrana v samotném Vatikánu má tradici delší než 500 let. Ovšem profesionální a moderní sbor tu vznikl až v roce 1940. Hasiči tvoří součást vatikánských bezpečnostních složek a v současnosti jich je 28, kteří jsou rozděleni do tří 24-hodinových směn. Ve Vatikánu neexistuje žádná tísňová linka, všechny linky jsou totiž místní. Na stanici je vždy připraveno pět hasičů, kteří jsou připraveni zasáhnout v celém areálu Vatikánu. Další dva hasiči vykonávají požární hlídky v bazilice Sv. Petra a v muzeích, kde je několik místních požárních zbrojnic s hasicím zařízením a nářadím. Mezitím co kolegové spěchají k signalizaci EPS s mobilní požární technikou, požární hlídka již koná průzkum a může začít s likvidací požáru. Stanice je umístěna uprostřed velkého parkoviště uprostřed muzeí, kam mají přístup pouze místní občané. Protože se zde nachází pouze jedna hasičská stanice, musí na ní být veškerá techniky k řešení nejrůznějších zásahů od požárů, dopravní nehody až po záchranu osob. Je nutné ale říci, že vážné případy se zde nestávají. Ve většině případů se jedná o signalizaci EPS nebo o zaseknutý výtah s turisti. Jednotka nemá žádný speciální útvar jako jsou chemici nebo lezci, protože tu jednoduše každý dělá všechno. Na stanici se nachází sedm zásahových vozidel převážně značek Iveco. „Zmenšená CAS, RZA, jeřáb, plošina a tři velitelská vozidla Landrover a Ford. Mezi nejnovější vozidla patří Mercedes Econic, ale celkově se dá říci, že na stanici nenajdete vozidlo starší pěti let. Ročně zasahují v průměru více než 600krát.
Za svého patrona přijal sv. Antonína, opata (důležité nezaměňovat se známějším sv. Antonínem Paduánským, u nás všeobecně známým a populárním „svatým Antoníčkem“). Antonín se narodil r. 251 a je jedním ze zakladatelů křesťanského mnišství. Tito původní mniši žili na okraji pouště v Egyptě. Ve 20 letech rozdal svům zděděný majetek chudým a odešel na poušť. Ti, kteří jej vyhledávali mu říkali „Deicolos“, tj. zamilovaný do Boha. Jeho láska dala podnět rozsáhlému hnutí, stal se otcem poustevníků. Byl nazván „zakladatelem askeze“. Za 80 let života v poušti z ní odcházel jen vyjímečně a to jen aby pomohl pronásledovaným nebo z poslušnosti na výzvu svého biskupa Atanáše, aby v Alexandrii vystoupil proti ariánským bludům. Zemřel r. 356. Ve středověku začal být Antonín uctíván jako ochránce proti zlu a nenadálé smrti. Patron rytířů, řezníků, hrobníků, košíkářů, cukrářů, tkalců. Byl vzýván i jako pomocník při problémech s domácími zvířaty. Svátek má 17. ledna. V den jeho svátku se ve Vatikánu koná vždy slavnostní velkolepá mše, po ní následuje slavnostní oběd s duchovním administrátorem hasičů i pozvanými hosty.

Zdroj: internet

Připravil David Dvořáček, DiS.